Historie karate a Goju-ryu

Bojové umění je staré jako lidstvo samé. Jejich počátky můžeme pozorovat v loveckých zručnostech předhistorických obyvatel naší planety. Samotný rozvoj bojových umění však nastává, až když se postavil člověk proti člověku a začal je používat jako prostředek sebeobrany, nebo k poražení nepřátel ve válce.

Bojová umění se rozvíjela v každém koutě na naší zemi, ale nikde na světě nedosáhla takové dokonalosti jako v Asii. Zde se objevují v průběhu staletí nespočetné množství bojových systému a to nejen se zbraněmi, ale i bez nich.

A právě jeden z nich se rozvinul na tichomořském ostrově Okinawa, místními obyvateli nazývaný jako Okinawa – te, a nebo jen krátce Te, co jednoduše znamená „technika”, a nebo „ruka”. Tento bojový systém z Okinawy, byl začátkem 20. století přenesený do Japonska a později přejmenovaný na karate. Od roku 1950 se karate začalo šířit do celého světa jako bojový sport a do současnosti se rozvinul v jedno z nejznámějších bojových umění.

Historie karate sahá až do kláštera Shaolin z období starověké Číny

Od 5. století n. l. se rozvíjel starý bojový systém Chuan – fa, o kterém je možné tvrdit, že ovlivnil téměř všechna bojová umění v Asii. A oproti tomu, že vývoj karate na Okinawě ve velké míře ovlivňován Shaolinským Chuan-fa se začíná už od 7. století n. l., a jeho historie se datuje již o tisíc roků dříve a to příchodem samurajského klanu Sacuma v roce 1609 z Japonska. V tomto období krutého teroru a deprese vůči domorodému obyvatelstvu, které se nechtělo smířit s okupací Okinawy, nastal enormní rozmach v bojových uměních a zaznamenáváme první dochované důkazy o jejich existenci.

Dozvídáme se, že kombinací původního bojového systému Tode a Chuan – fa vzniká nový bojový styl Okinawa – te, jehož hlavní představitelé chodili tajně na studia do Číny a učili se Chuan – fa u slavných mistrů celé roky. Z tohoto se dá usuzovat, že v té době neexistovalo mnoho odlišností oproti klasickému Chuan – fa ve složení tréninku. Největší důraz se kladl na rozvoj síly a odolnosti těla, zvyšování tvrdosti a nám dnes už neznámé účinnosti technik.

Neodmyslitelným spojením bojových umění a duchovního učení (zen, budhismus a taoizmus) nastává rozčlenění Te na dva základní systémy nazývané Shorin a Shorei. Tyto systémy se soustřeďovali v městech Shuri, Tomari a Naha, které byli zároveň hlavním centrem vývoje Te. V městech Shuri a Tomari se vyvinula technika složená na externích školách Chuan – fa nazývaná Shuri – te a Tomari – te, ve městě Naha později technika založená na interních školách nazývaná i Naha – te.

klimkin / Pixabay

Kata – nezbytná součást tréninku karate

Podstatnou část tréninku tvořily kata, jejichž dokonalost a skutečný význam je nám doposud neznámý. Z tohoto se dá usuzovat, že ani po několikaletém studiu karate i pod vedením renomovaných mistrů z Okinawy, se jen výjimečně najde bojovník, který by odhalil skutečnou pravdu skrytou v tradičních kata. Třeba však vzpomenout, že té době se rozvinulo do absolutní dokonalosti zacházení s různými hospodářskými nástroji v boji a toto okinawské specifikum se jmenuje Kobudo. Tyto nástroje jako je například sai, tonfa, kama, nunchaku, bo a mnohé další se staly součástí okinawského Te.

Koncem 19 a začátkem 20. století působí na Okinawě mistři, jejichž jména jsou již spojena s dnešním, moderním karate. Ze všech vzpomeňme jen některé z mistrů: Anko Itosu z města Shuri, představitel školy Shorin založené na severních čínských školách, učitele Gichina Funakoshiho zakladatele japonského Shotokanu a Kanryo Higashiona, z města Naha, představitel školy Shorey založené na jižních čínských školách a učitele Chojuna Miyagiho otce Goju – ryu. V tomto období vznikají mnohé další styly, které tvoří pestrou paletu okinawského Karate a Kobudo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..